Převážet jízdní kola autem je zvykem již mnoho let. Nejdéle je na trhu varianta držáků, které se montují na střechu vozu – v podstatě v době jejich objevu neexistovalo nic jiného, než možnost uchytit střešní „zahrádku“ na starého Žigulíka, Trabanta či Škodovku a modlit se, aby se kola za jízdy neuvolnila, a nenastal nějaký nepříjemný karambol. Dnešní výrobky jsou přece jen na vyšší technické úrovni, ale princip držáků na střešní nosiče zůstal nezměněn.
Ne každý z nich je univerzální a navíc je nutné kromě nosiče kol pořídit střešní příčníky, výjimkou jsou pouze střešní hagusy, jakožto součást konstrukce vozu. Nevýhodou tohoto způsobu převážení bicyklů je zhoršení jízdních vlastností, vyšší spotřeba pohonných hmot, problémy při parkování v garáži a mimo jiné obtížný způsob montáže. Kola zkrátka musíte zvednout do výšky a ukotvit a většinou jsou k tomu zapotřebí alespoň dvě osoby.
Vynalézavost konstruktérů však nezná hranic a časem se na trhu objevilo řešení umístit náklad na páté dveře. Došlo ke zlepšení aerodynamiky, k jednodušší montáži a manipulaci s bicykly, ale na úkor přístupu do zavazadlového prostoru, což je při převážení kol poměrně závažný nedostatek. Přece jen je ale tento způsob posunem kupředu.
Tažné zařízení není určeno výhradně pro vozíky a karavany
Z uživatelského hlediska jsou však nejvýhodnějším řešením nosiče kol na tažné zařízení. Jsou to výrobky univerzální a lze je použít na každý vůz, který je vybavený „koulí“. Páté dveře jsou po celou dobu přístupné (celou konstrukci i s bicykly lze pohodlně sklopit) a samozřejmě odpadá obtížné nakládání ne zrovna lehkých horských kol do žlábku střešních držáků. Instalaci jak samotného nosiče, tak i jízdních kol zvládne každý, i technicky nepříliš orientovaný řidič (nebo řidička). Tento způsob převážení i několika kol najednou je nejbezpečnější a nejpohodlnější ze všech, což je ovšem vyváženo vyšší pořizovací cenou, nikoli však nedostupnou a nadsazenou.